On-line s analytikem: Benzin za 40 Kč bude, když ropa podraží na 180 dolarů

Dobrý den, děkuji za pozvání do diskuse a za vaše dotazy. K první otázce: Dnes zveřejněná data jsou pouze prvním odhadem bez detailní struktury HDP. Nicméně březnové údaje o maloobchodních tržbách naznačila, že si zpomalování hospodářského růstu v eurozóně a silná koruna začínají vybírat svou daň. Podobně i některé zprávy z firemního sektoru dávají tuto indikaci. Konkrétní kvantitativní vliv změny čistého exportu na růst HDP bude opravdu možné poskytnout až v červnu, kdy budou k dispozici detailní čtvrtletní národní účty.

V horizontu nejbližších let by si česká ekonomika mohla udržet solidní růst svého potenciálu. Samozřejmě ale může kolísat v rámci hospodářského cyklu. Po roce 2015 se ale začne projevovat vliv stárnutí populace. Silné poválečné populační ročníky začnou odcházet z trhu práce do penze a výrazně ovlivní příspěvek zaměstnanosti k potenciálu české ekonomiky. Na základě současných demografických prognóz a s použitím modelu produkční funkce české ekonomiky lze odhadovat postupné zpomalování růstu ekonomiky do intervalu 1-2 procenta. Zní to možná jako negativní scénář, demografie je ovšem neúprosná.

Finanční trhy vsadily na kartu, že z nejhoršího jsme venku. Na různých koncích finančních trhů se situace opravdu zlepšila a indikátory používané ke sledování sentimentu (volatilita trhu, CDS spready apod.) se zvolna zlepšují. Existuje stále ale několik varovných indikací. Klíč je stále stejný: americký trh nemovitostí. Každá další zpráva o poklesu cen nemovitostí a jejich prodejů může zamíchat finančními trhy. Podobně se tu a tam objeví varovné zprávy o situaci "monoline" pojišťoven. Aktuálně žhavým tématem jsou navíc komodity a inflace. A nezapomínal bych ani na zpětnou vazbu z reálné ekonomiky ovlivněné turbulencemi na trzích. Poslední série ekonomických dat z USA nabízí prostor k mírnému optimismu, či spíše menšímu pesismismu.

Cenová elasticita poptávky po pohonných hmotách je poměrně nízká. Zvýšení ceny tedy spíše zvýší výdaje za pohonné hmoty, než aby omezilo reálnou poptávku. O to méně zbývá na jiné výdaje firem i domácností a tímto způsobem negativně ovlivní ekonomiku. Aby se cena Naturalu vyšplhala na 40 korun za litr, musela by ropa zdražit zhruba na 180 dolarů za barel (při současných maržích a kurzu koruny k dolaru). Průměrný odhad na finančních trzích počítá s návratem ceny ropy pod 100 dolarů za barel, ale například Goldman Sachs uvádí možnost, že by se ropa dostala až na 200 dolarů za barel.

Výsledky jsem letmo zahlédl, než jsem vyrazil do redakce iHned.cz, nicméně společnost ČEZ pokrývají jiní z mých kolegů, proto bych se chtěl omluvit, že Vám nejsem schopen je zhodnotit. Odvětví elektřiny představuje přirozený monopol a záleží na nastavení mechanismů, aby nedocházelo ke zneužití této pozice. Zde má tedy zodpovědnost i hospodářská politika státu.

Přijetí eura bude znamenat to, že před cestou na Slovensko si půjdeme vyměnit české koruny na eura místo slovenské koruny. Existují obavy, že přechod na eura dočasně zrychlí na Slovensku inflaci, přeco jen ještě nidky před tím euro nepřijímala země s o tolik nižší cenovou hladinou ve srovnání se zbytkem eurozóny. Slovensko z tohoto pohledu představuje jakousi laboratoř, kterou by měli bedlivě sledovat ostatní středoevropské země, které přechod na euro čeká.

Euro ani pozdě, ani brzo, ale ve správný čas. Vzhledem k naší pozici a orientaci ekonomiky by nám euro mělo přimášet více výhod než nevýhod. Je ovšem potřeba se na něj dobře připravit a to do značné míry záleží na hospodářské politice. Můžeme být dostatečně připraveni na euro možná již v roce 2013. Ale třeba také o několik let později.

Velká Británie stále zápasí s problémy na trhu nemovitostí ceny dále klesají. Podobné problémy se v Evropě týkají také Irska a Španělska. Nicméně tyto země nepředstavují hlavní obchodní partnery ČR, tudíž se jejich problémy projevují české ekonomiky pouze minimálně.

Zajímavé téma. Do určité míry k růstu cen energií určitě přispěla sekuritizace (ropa, emisní povolenky apod.) a finanční spekulace. Nicméně pravdou je, že se výrazně zvýšila poptávka po energetických zdrojích v nově industrializovaných ekonomikách, což také tlačí na ceny energií. Hezky shrnuto například ve včerejších Financial Times v článku Martina Wolfa.

Myslím, že čas zlatého standardu se již nevrátí, zvláště, když se zlato stalo předmětem investic finančních investorů spolu s ostatními komoditami a cena zlata se výrazně rozkolísala.

Vzhledem k tomu, že nemám po ruce své databáze a modely, nejsem schopen udat Vám přesné údaje. Nicméně, pokud dotaz směřuje k dopadům daňové reformy, ta by měla být jako celek fiskálně neutrální. Snížení přímých daní by mělo být kompenzováno vyššími nepřímými daněmi.

Problém v literatuře známý jako principál vs agent. Jde o nastavení správné motivace managementu, aby byl zainteresován na dlouhodobém vytváření zisku. Protože stále ještě existují akciové společnosti ve většině zemí světa, lidé stále věří, že to jde. Ale bohužel nejsem behaviorální ekonom, který by Vám s touto problematikou pomohl lépe.

Důvod číslo jedna je sbližování cenových hladin související s reálnou konvergencí. Od tohoto dlouhodobě působícího mechanismu kurz kolísá a někdy jsou fluktuace poměrně velké (rok 2002 a do jisté míry i současná situace). Objem obchodů s korunou se v posledních letech výrazně zvýšil a také volatilita kurzu.

Úspory jsou a budou nezbytné. V ekonomice platí identita úspory-investice. Pokud nestačí domácí úspory, musí je nahradit úspory ze zahraničí. Vnější nerovnováha má ovšem své limity. Vytvářet úspory neztrácí smysl, motivaci ovšem ovlivňuje porovnání současné a budoucí hodnoty peněz, tedy úrokové sazby.

Centrální banka se snaží nechávat vývoj kurzu koruny tržním silám a zasahovat jen v případě výjimečně vysokých výkyvů. Na vývoj kurzu má samozřejmě vliv i výše úrokových sazeb.

Kurz koruny několik měsíců posiloval velmi rychle, patrně rychleji než je zdrávo, zastavení či zbrždění tohoto trendu tedy představuje spíše úlevu než obavy.

Příběh dolaru je složitý. Značně jej ovlivnila finanční krize, její dopady na ekonomiky a dlouhodobě vysoká vnější nerovnováha americké ekonomiky. A stejné faktory určí i další osud dolaru.

Zvýšení inflace způsobily vnější faktory (ropa, potraviny) a částečně reformní změny. Po jejich odeznění by se měla inflace zklidnit a reálné úrokové sazby opět stoupnout.

V podstatě jste vystihl klíčové dilema: inovace a dlouhodobý přínos finanční intermediace k hospodářskému růstu vs. regulace a omezení volatility finančních trhů. Jde o nalezení kompromisu mezi oběma póly.

Právě to je předmětem strategických analýz a doporučení, které by měly mít přidanou hodnotu pro klienty, a proto nebývají k dispozici veřejnosti. Nicméně nebývá zas tak složité se zorientovat například v sektorové rotaci portfolia v závislosti na hospodářském cyklu. Dále stačí vzít do úvahy regionální aspekt, měnové riziko a po tomto top-down cvičení konzultovat konkrétní výběr titulů se svým makléřem. Prakticky každá investiční banka klientům nabízí investiční doporučení, strategické analýzy a portfoliové tipy.