Vážení čtenáři,
již několik dní vám přinášíme unikátní příležitost udělat si ucelený přehled o fungování a pozici českých médií. Jaké nešvary jejich práci nejčastěji provází? Co charakterizuje domácí novináře v porovnání s jejich zahraničními protějšky? Jaké jsou přednosti i mínusy různých typů médií? Jak se od roku 1989 česká média změnila, a jaký trend lze očekávat v budoucnu?
Již jste měli příležitost diskutovat s mediálním expertem Janem Jirákem, moderátorem a ředitelem ČRo-Radiožurnálu a ČRo-Radio Česko Janem Pokorným nebo komentátorem HN Tomášem Němečkem.
DNES od 11 do 12 hodin:
Diskutujte s Milošem Čermákem, novinářem a odborníkem na trendy v českých i světových médiích. Působil v Lidových novinách i Respektu. Pro ČT připravoval pořady Zavináč a Bez obalu. Přednáší žurnalistiku na FSV UK.
|
Miloš Čermák se narodil 1. srpna 1968. Vystudoval kybernetiku na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Působil v Lidových novinách a časopise Reflex. Je spoluautorem komixu Hana a Hana. Pro Českou televizi připravoval pořady Zavináč a Bez obalu. Každý čtvrtek komentuje na stránkách Hospodářských novin dění v českých i světových médiích. Přednáší na katedře žurnalistiky na FSV UK. |
Z posledních komentářů:
Americký "muž z davu" promluvil už i v Česku
Bernstein je zpět: když o první dámě píše ten druhý
Konečná stanice, šéfredaktor nechť si vystoupí
Uklidit ve vzájemných vztazích si mají média i politici
Čtěte analýzu: 
Milan Kruml: Několik poznámek ke stavu české žurnalistiky
"Česká společnost se mění a média budou muset na tento jev reagovat. Pokud ne, budeme vyhledávat ve větší míře zahraniční média a česká využijeme jen k tomu, abychom se dozvěděli, s kým chodí Lucie Bílá."
Připravujeme:
Středa 18. 7. od 11.30 do 12.30
Zdeněk Šámal, ředitel zpravodajství České televize, dlouholetý novinář a televizní redaktor
Ptali jste se:
Jana Jiráka, mediálního odborníka a proděkana Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Téměř tři roky byl předsedou Rady České televize. 
Jana Pokorného, dlouholetého moderátora a nového ředitele stanic Českého rozhlasu Radiožurnál a Rádio Česko. 
Tomáše Němečka, komentátora Hospodářských novin. Dříve působil mimo jiné jako reportér a ekonomický redaktor v týdeníku Respekt, kde byl posléze také šéfredaktorem.
Online rozhovor
Jaká měla být, resp. byla, Vaše úloha při nedávných přesunech v redakci Respektu?
To je jednoduché. Loni v dubnu mě oslovil nový investor Respektu Zdeněk Bakala, zda bych nevytvořil koncepci změny Respektu z novinového na časopisecký formát. S tím jsem souhlasil, vypracoval projekt a v konkurenci dalších projektů s ním vyhrál jakési neoficiální výběrové řízení. I dnes si s odstupem času myslím, že to byl slušný a realistický projekt. Pak přišla druhá fáze, kdy jsem byl jmenován strategickým ředitelem s kompetencí svůj projekt realizovat. Stručně řečeno jsem v této roli jako výkonný manažer selhal, protože jsem o projektu nedokázal přesvědčit stávající zaměstnance. A protože můj projekt byl v principu evoluční, a nikoliv revoluční (počítal se zachováním většiny stávajících autorů a redaktorů, a tedy udržení stávajících čtemářů), má role po tomto skomčila. Víte, tehdy i teď, s ročním odstupem, mi bylo i je jasné, že to byla tak trochu "mission impossible". A jakkoliv se říká, že po bitvě je každý generál, tak ani dnes nevím, co bych nyní udělal jinak nebo lépe. Ano, mohl jsem moderně řečeno lépe a více "komunikovat", ale myslím, že by to ten potenciální konflikt neodvrátilo. Buď by k němu došlo později, anebo bych musel začít realizovat jiný projekt, a to bych nechtěl. To je v kostce celé. Byla to několikaměsíční epizoda, kterou považuji za zajímavou a její poněkud třaskavý konec snad nezpůsobil moc škod žádné straně - tedy ani mně, ani Respektu.
Kdo v novinách rozhoduje o tom, zda se bude psát spíše o mejdanu Paris Hilton než o chudobě afrických zemí? Je to nějaká vnitřní politika novin nebo záleží na redaktorech? Proč například v MF Dnes věnují tolik prostoru týrání dítěte z Kuřimi? Nepřijde mi to tak zásadní zpráva pro českou společnost, aby byla každý den v headlinu. Obecně si myslím, že lidé ztrácejí nebo již ani nemají širší rozhled o (důležitém) dění u nás i ve světě v návaznosti na pokles kvality a šíři zpravodajství v tisku a médiích obecně.
Rozhoduje o tom vedení redakce, což je asi odpověď, která vás moc neuspokojí. Ta otázka asi zní, proč se vedení rozhoduje právě takto. Ale to je námět na knížku, ne na jednu odpověď v chatu. Jen stručně právě k Paris Hiltonové: stejnou otázku dostal v chatu minulý týden šéf kulturní redakce New York Times. To jsou noviny, které ještě před patnácti letech o populární kultuře vůbec nepsaly, a například ignorovaly i takovou Madonnu. A teď popisují šílenství, které se kolem PH děje, píší story o tom, co prožívala ve vězení atd. No a zmíněný redaktor odpověděl zhruba takto (parafrázuji): "Mohl bych se vymlouvat a tvrdit, že PH je významnou osobností naší doby, ale řeknu vám pravdu. Naše noviny prostě nemůžou ignorovat to, kolik lidí PH fascinuje" A doložil to údajem, kolik lidí sledoval její rozhovor s Larry Kingem na CNN (3,2 miliónu, třikrát víc než obvykle). Noviny vždy balancují ve výběru témat mezi tím, co je zajímavé a co je důležité. New York Times donedávna dávaly přednost tomu, co je důležité, teď však chtějí uspokojit čtenářů i tím zajímavým. Má to jeden negativní dopad: ztrácejí tím částečně svou relevaci a vliv.
Učíte o nových médiích, neopomenete o nich psát ani mluvit kde to jenom jde. Občas mi ale připadá, že se jim věnujete s nedostatkem realistického pohledu - vidíte je příliš optimisticky a nespoutaně. Ale budiž, je to váš životní pohled na věc :)
Každopádně, co si myslíte o tom, že média jsou poblázněna do blogů a doslova za každou cenu vytvářejí blogy jako doplněk redakce. Stačí se podívat na Aktuálně a začít přemyšlet nad tím, kolik tamních blogů je PR a kolik je skutečných - je to správné?
Opravdu si myslím, že "druhá webová revoluce" (ten tolik diskutovaný i proklínaný web 2.0, do kterého patří i blogy) má potenciál přinést cosi jako mediální revoluci. Souvisí to se zcela zásadní změnou tvorby obsahu i jeho distribucí. Úmyslně píši slovo "potenciál", protože zatím opravdu nevím, jak moc a zda vůbec se média promění, a zda půjde o "revoluci", anebo jen "bublinu". Konkrétně k vaší otázce na blogy: myslím si, že dát čtenářům prostor pro blogy je správné, že to vytváří loajalitu k médiu a vytváří cosi jako čtenářskou komunitu. To je pro každé médium dobré a přínosné. Osobně jsem skeptický k pokusům některých médií (mimo jiné i Aktuálně) "rozblogovat" známé lidi, včetně politiků. Myslím si, že blogování je pro mnoho lidí projevem určité vnitřní potřeby (být slyšen, respektive čten, znát názory ostatních a diskutovat s nimi). Kdo tuto potřebu nemá, se těžko stane blogerem. A může to vést i k tomu, co nazýváte "PR blogem" - totiž že ve skutečnosti budou blogovat poradci nebo PR agentury.
Dobrý den,
jaký je Váš názor na fakt, že většina tisku i médií v ČR má zahraniční vlastníky. Jaké je dle Vašeho názoru v novinách a v televizním zpravodajství % placených reportáží a článků, která takto nejsou označeny? Proč je více než 90% masmédií silně pravicových a nekriticky proamerických. Jakým způsobem se připravují mediální kampaně (myslím obyč. články, ne reklama): např. pro radar, pro vstup do EU, Gross, atd. Děkuji za odpověď.
Zahraniční vlastníci mi nevadí. Nejsem "mediální fluktuant", takže jsem opravdu dobře poznal jen dvě redakce (Reflex a Lidové noviny). S ostatními jsem spíše spolupracoval nebo je znám zprostředkovaně. Ale neznám příklad, že by zahraniční vlastník ovlivňoval konkrétní obsah novin. K vaší druhé otázce: nikdy jsem se - za patnáct let práce - nesetkal s tím, že by nějaká zpráva nebo článek byly "zaplaceny". Tím myslím své články, ale i texty, které mně "prošly rukama" jako redaktorovi či vedoucímu rubriky. Myslím, že se o "zaplacených" novinářích či článcích hodně mluví. ale realita nebude tak horká. Vaše další otázka je už zaujatá, protože bere jako fakt, že "90 procent" médií je "silně pravicovách". To bychom museli definovat, co myslíte "silnou pravicovostí" a kde jste vzal údaj o "90 procentech". Ale máte pravdu, že například tisk je dnes spíše pravicový. Má to mnohé důvody, jedním z nich je, že česká novinářská obec je do značné míry "jednogenerační". Je dnes pod silným vlivem generace současných třicátníků a čtyřicátníků, kteří do novin přišli počátkem devadesátých let. Nemáme žádnou starší generaci a teprve vzniká generace mladší. Důsledkem toho je určitá jednobarevnost médií. Ale to je problém, který odstraní čas, už teď se to začíná měnit a média jsou názorově i sociálně pestřejší než před takovými pěti lety.
V předchozích online rozhovorech jsem se pokusila získat představu o konkrétním fungování redakcí při výběru informací a o kritériích, podle kterých jsou řazeny do zpravodajství. Nějak se mi asi nedaří správně se zeptat - jak uvedl pan Němeček, je to příliš obecný dotaz, a smysluplnou odpověď proto nelze formulovat. Můžete mi poradit - jak byste se zeptal vy, abyste se dověděl, proč je např. v dnešních novinách na titulní straně právě to, a ne ono?
Zeptal bych se přesně jako vy, ale konkrétně. Proč je v některých dnešních novinách článek o tom, že je horko, na půl strany, a v jiných jenom na dva sloupce? Atd. Titulní strana v novinách je magická věc. Je to pár decimetrů čtverečního papíru, ale je to prostor, na který když se podíváte, tak byste se měli dozvědět, jaký byl včera svět. Seriózní noviny se od bulvárních liší tím, že právě tuto roli mají plnit: říkají čtenářům, co je důležité a odstatné. Z toho plyne, že titulní strany vypovídají hodně také o samotných novinách i o celé společností. Já někdy hraju sám se sebou takovou hru. Když mám večer čas a chuť, tak se podívám na nějakou zpravodajskou televizi a navštívím pár zpravodajských serverů, a pak si vezmu tužku a papír, a nakreslím si svoji "vlastní" titulní stranu. Prostě si udělám noviny, jaké bych chtěl druhý den číst. Vyberu téma na hlavní článek, vymyslím si titulek, téma pro fotografii. A druhý den, když jdu do trafiky, tak porovnávám tu svou ideální představu s realitou. Zkoumám, které noviny se jí nejvíc přiblížily. Někdy mám radost, že se mi titulní strana povedla líp než ostatním, a jindy si říkám: "hrome, udělal jsem to blbě, zapomněl jsem na tohle nebo támhle". Zkuste si to taky.
Dobrý den pane Čermáku. Na rozdíl od Vašich, často skvělých, článků je komiks Hana a Hana příšerný a po letech čtení kompletního Reflexu je to to jediné, co vynechávám. Můžete mně říct, pro kterou cílovou skupinu je určená a jaké máte ohlasy odjinud? Děkuji.
Komix Hana a Hana je pro mě relaxací nebo spíš takovou "dovolenou", kterou si dopřávám vedle jiné práce. Baví mě, a podle reakcí čtenářů soudím, že baví i hodně z nich. Ptáte-li se na cílovou skupinu, pak jsme s překvapením zjistili, že jsou dvě. Za prvé jsou to lidé zhruba v mém věku (a ve věku kreslíře Miloše Gašparce), tedy thruba pozdní třicátníci, kteří si dělají legraci z toho, jak mládež mluví. Pro ty jsme púůvodně tento komix psali a na ně primárně myslíme jako na "svou" cílovou skupinu. Ale tou druhou, pro mě překvapivou cílovou skupinou jsou samotní teenageři. Ti komix vzali za svůj a také se jím baví, částečně na svůj účet. Máte pravdu, že mimo tyto dvě skupiny už komix tak oblíbený není.
Pěkný den.Proč se média zabývají jen zástupnými tématy?Zneuživání zdravotnictví,neplatiči nájmu,regulované nájmy ,atd.atd.To jsou témata dne.
Dobrý den,
jak jsou podle vás domácí novináři v porovnání s ostatními profesemi za svou práci placeni? Mnozí mediální odborníci připisují malou míru vhledu do popisované situace nejen nedostatku času, který redaktor na zpracování má, ale také kritizují, že v redakcích dělají převážně mladí lidé, kteří teprve nabírají zkušenosti. A když jsou už dost zkušení, odchází "za lepším" třeba do PR nebo reklamních agentur, případně jsou z nich tiskový mluvčí... Takže: co soudíte o mladých novinářích, a co o platových poměrech v médiích?
Díky za odpověď...
Máte správný postřeh. MNohé nedostatky a chyby českých médií jsou způsobeny tím, že média v Česku mají omezené rozpočty a že zaměstnávají často mnohem méně lidí, než by potřebovaly. S tím asi těžko něco uděláme, je to dané ekonomickou realitou a velikostí českého mediálního trhu. Máte pravdu i v tom, že především deníky zaměstnávají ve zpravodajství velmi mladé lidi a že je často nedobře platí. Ale ono je to podobně všude ve světě. Američané někdy s nadsázkou říkají, že být reportérem v denním zpravodajství je v podstatě dělnická profese. Ta práce je nesmírně vzrušující, ale zároveň vysilující. Je asociální v tom smyslu, že když ji děláte, těžko můžeze mít fungující rodinu atd. Tím pádem jde o profesi, kterou většina lidí vydrží dělat jen pár let. Pak se stanou editory, redaktory atd., anebo z novin odejdou. Z toho i plyne, že jde o profesi (u nás i jinde), která není moc dobře placená
Položím Vám stejnou otázku, jako Vašemu kolegovi Němečkovi:
HN je známá příkloned k ODS. Co budete dělat s tímto nedostatkem?
Protože nejsem zaměstnancem Hospodářeských novin, nebudu a ani nemůžu s tím dělat nic. Obecně vzato nevnímám příklon libovolného deníku k libovolné straně jako významný problém, pokud jde o příklon v názorových textech a komentářích. Ba naopak patřím k těm, kteří si myslí, že by české deníky měly například před volbami jasněji říkat, jaká je jejich politická pozice.
Dobrý den, před zhruba dvěmi lety se TV Prima pokusila přeorientovat na mladší publikum a zásadním způsobem změnila typy vysíláných pořadů v čele s reality show Vyvolení.
1. Jaké dle Vašeho názoru udělala TV Prima chyby, neb staré vysílací schéma je zpět se stálicemi typu Komisař rex, Vraždy z Midsomeru?
2.Důležitým faktorem co vysílat jsou data z měření sledovanosti televize tj. na co se dívá cca 1333 vybraných domácností (www.mediaresarch),ale nikde nejsou veřejné informace o této skupině lidí. Považujete to za důvěryhodné?
Pane Čermák,míra ovlivňování lidových mas je vyšší,než-li by se i Stalinovi mohlo snívat.Jste produktem vydělávaných peněz i přeze duševní mrtvoly.Není vám na duši smutno ze sebe samého,stojíce před zrdcadlem dějin? A jak se vám s tímto duševním stigmatem žije? Děkuji.
Co říkáte na nové směřování serveru ihned.cz?
Dobrý den,
jaký je Váš názor na to, že dnešní noviny- mimo jiné - začínají stále více připomínat časopis pro ženy. Domnívám se, že je to trend a jeden z příznaků bulvarizace. Všechny ty "genderové" a feministické texty - typu magazín ONA Dnes atd., přičemž je prostor dán jen jedné straně (tj. "genderistkám" a feministkám), jejichž hodnověrnost (ne vždy!, ale velmi často) je více než diskutabilní..
Přesná analýza, byť samozřejmě zdaleka nejde o jen "feministické" nebo "genderové" texty. Projevem bulvarizace (to je českými šéfredaktory nejvíc nenáviděné slovo!) je převaha takzvaného "měkkého" obsahu nad "tvrdým". Měkkým se rozumí takové to zaobírání se životním stylem, neustálé hledání trendů atd. Tvrdý obsah, to je tzpravodajství, tedy informace o tom, co se skutečně stalo a co má nějaký reálný dopad na naše životy. Omlouvám se za uspěchanou odpověď, můj čas tady na chatu se krátí!
Také bych si rád přečetl mnohem víc o Vašich názorech na Respekt. Moc jsem tomu nerozuměl: vyštvala vás redakce, nebo vás vyhodil majitel (a už nějak přestávám stíhat, kdo to vlastně je, Bakala nebo Schwarzenberk?)? A pokud platí první možnost, kdo to vlastně je, tahle "redakce" - to jsou pánové Tabery a Spurný, nebo někdo jiný?
Ještě mě napadá třetí otázka: kdyby se Vaše záměry povedlo prosadit, jak by dnes Respekt vypadal, můžete to přiblížit na nějakém příkladu?
Na téma Respektu jsem se vyjádřil již v jedné z předešlých odpovědí. Důvodem mého odchodu byl zásadní a zřejmě těžko řešitelný spor s redakcí. A protože spolupráce se stávající redakcí byla součástí mé koncepce, vnímal jsem to jako svůj neúspěch a v podstatě opustil svou pozici dobrovolně. Což samozřejmě nic nemění na tom, že kdybych to neudělal, tak by mě - jak píšete - majitel asi stejně vyhodil. Jak by Respekt dnes vypadal? Mým cílem bylo udělat chytrý časopis typu anglického Spectatoru či amerického New Yorkeru. Vidím teď úsměv na rtech čtenářů ... no ale proč si dávat malé cíle, ne? Jak by to dopadlo doopravdy, je příliš spekulativní otázka.
Zajímavé otázky, vypadá to, že budete mít nějaký zvláštní fan klub. Spíš bych ráda věděla něco o okolnostech ukončení práce na cestopisném seriálu, byl dobrý a docela mi chybí.
Asi myslíte pořad Letem světem, na kterém jsem spolupracoval jako scénárista. Bavilo mě to, protože to byla práce s fajn lidmi na zajímavém projektu. Proč se nevysílá, je jednoduchá a nijak záhadné. Po roce existence se ho ČT rozhodla nahradit jiným pořadem. Přesné důvody neznám (zda byly více obsahové nebo ekonomické), ale bylo to samozřejmě zcela její právo. Ze zkušenosti vím, že Letem světem mělo velké fanoušky, ale také velké odpůrce. Pořady s takto vyhraněnými diváky to dlouhodobě mají těžké.
Dobrý den pane Čermáku,
líbil se mi Váš článek o užitečnosti osob, která nenávidí média a nastavují jim zrcadlo. Jako problém vidím u nás "českou náturu", kdy každý, kdo má trochu jiný názor (natož pak kritiku) je okamžitě škatulkován jako NEPŘÍTEL. Máte také ten dojem?
Druhý dotaz se týká směsi: infotainment + zpráva smíchaná s komentářem (dle mého názoru hrdelní zločin novináře). Nepřekračuje to už hranici "zábavných zpráv" a nedeformuje to jistou část populace zjednodušeným a "jediným správným" pohledem na svět?
Pěkný den.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, proč novináři nepíší o opravdových problémech našich občanů a ČR. Proč se nepoukazuje na životní úroveň lidí?Noviny by přece neměly být pro 20% lidí s nadprůměrným příjmem, ale i pro těch 80% nemám pravdu? K čemu nám jsou články o hypotékách, když neuvedete to nejdůležitější - že většina lidí si je se svým příjmem nemůže dovolit? K čemu nám jsou články o dovolených v zahraničí nebo o značkových obchodech, když opět tři čtvrdiny lidí mají tak akorát na Chorvatsko a na hadry od Vietnamců?
Proč nepoukážete na pravdu- že v USA, státech EU atd. mají lidi několikanásobně vyšší platy a přitom mnohé jídlo, elektronika, kvalitní hračky pro děti, CD, oblečení atd je tam na přepočet levnější? Proč se nezaměříte na ty bezohledné distributory, kteří si chtějí nahrabat jen do svých kapes a prodávají tu předražené věci? To všechno se pak obrací zpátky proti všem lidem, proto je tu tolik krádeží, vypalování CD, obcházení zákonů atd., protože tu lidi nemají důstojné podmínky k životu.
Jak vidím, ono to s těmi novými médii nebude tak horké. Na http://cermak.blog.respekt.cz/ se to nějak zadrhlo už v prosinci loňského roku. Na druhou stranu, Mediář žije a je užitečný. Netrpíte stejnou rozháranosti jako většina novinářů-blogerů?
Ano, na blogu Respektu jsem přestal psát loni v prosinci, což se tak nějak krylo s tím, že jsem koncem loňského roku přestal být i formálně ředitelem Respektu (fakticky jsem jím přestal být po konfliktu s redakcí už v září). Ale já nejsem a ani jsem nikdy nebyl typický bloger. Psaním se celý život živím, a mám to štěstí, že se mi to daří, takže netrpím nějakým velkým "přetlakem" nepublikovaných nebo nepublikovatelných textů. Intenzivně jsem blogoval v určitých fázích svého života, a období v Respektu bylo jednou z nich - tam se v jeden moment dokonce blogy staly aktivním "bojištěm" mého konfliktu s redakcí. Blog je každopádně výborným komunikačním nástrojem, a teď mám v hlavě jeden projekt, v kterém by mně právě blogování mohlo pomoci. Tak třeba se zase rozbloguji. To píšu jako příslib i varování. A protože můj čas na chatu vypršel, omlouvám se, že na další otázky už neodpovím. Děkuji za zájem a zajímavé dotazy. Rád odpovím i na ty, na které se nedostalo (nebo které nebyly veřejně položeny), pište mi na mail cermak@extra.cz. Na shledanou, s pozdravy, Miloš Čermák.
Dobry den,
nekde jsem cetl, ze ceny za media jsou v CZ i dva krat vyssi nez napr. v Madarsku nebo Polsku. Cim to je, ze ten trh je tu tak deformovany? Ztrati se ta deformace a pujdou ceny medii dolu?
Dekuji
JN
Dobrý den,
denně nacházíme v našich novinách poplašné zprávy o globálním oteplování a v televizi roztomilé děti dojěmně povídající o tom, že se bojí, aby jejich děti někdy viděli modrou oblouhu apod.
To globální oteplování je spíš obecný příklad,, ale četl jsem o těchto věcech pár knih, z více pohledů, a jsem si téměř jistý, a dokážu vysvětlit, že glob.oteplování není působeno člověkem, že Země je pstupem času čistší, nejsou (krom politických důvodů) problémy s energitikou, a tak.
Možná moje otázka bude znít trochu 'základně',, ale kde se na to berou peníze? Kdo platí a vybírá ty, co píšou často nesmyslné, velmi přesvědčující a dopadové články?
Je lehké pár větama přesvedčit běžné lidi, že jsou jaderné elektrárny nebezpečné a měli bychom stavět větrné elektrárny,,ale jen jednoduchými argumenty,, tyto problémy jsou složitější, přitom pochopitelné. Na stránkách novin by se spíše měli vyskytovat odbornější vysvětlení, než: Přece každý ví, že je Země znečištěná...
Nechápu, jak se mohli vzít peníze a na koncerty LIVE EARTH! na 'šílené' reklamy apod.
Mohu i já se dostat do stránek novin s poměrně jednoduchými vysvětleními všech těchto problémů,,, i když by můj názor nebyl obecně '' '' košér'' '' (dvojnásobné uvozovky.) )
Omlouvám se za všechny chyby, za formu textu, za často nesouvisející témata a za váš čas ) Koneckonců, občanku mám jen krátce.
Dobrý den, existuje nějaky specializovaný žurnalistický etický kodex pro internetová média? Jaké jsou podle vás nejzásadnější změny novinářské práce díky internetovým zdrojům? Jak využíváte internetové zdroje vy osobně? Nemáte tip na nějaký specializovaný vyhledávač? Omlouvám se za tolik otázek. Klidně, zodpovězte jen ty, které považujete za nejzajímavější. Tuze hezky píšete, díky.
Dobrý den, existuje nějaky specializovaný žurnalistický etický kodex pro internetová média? Jaké jsou podle vás nejzásadnější změny novinářské práce díky internetovým zdrojům? Jak využíváte internetové zdroje vy osobně? Nemáte tip na nějaký specializovaný vyhledávač? Omlouvám se za tolik otázek. Klidně, zodpovězte jen ty, které považujete za nejzajímavější. Tuze hezky píšete, díky.
